Mít-či-nemít zvíře?

31. července 2011 v 18:12
Mít-či-nemít?Toť otázka.Pokládám-a píši tuhle otázku z toho důvodu,protože nějací rodiče-i děti neví,proč mít nebo nemít zvíře.Já jsem z vesnice,takže už od narození mám doma-na zahradě plno zvířat-králíky,slepice,psa,kočku a měli sme io prasata.Hodně rodičů nechce svím dětem zvířátko povolit,protže dělá bordel,žrádlo,číštění..,ale ne vždy je to pravda.
Měli jsme doma pár křečku a asi 1 myš-v kleci, a ne všechny dávali takovou práci.Je pravda,že když budete mít křečka,králíka neno myš v kleci,tak že vám to ty piliny bude vyhazovat,ale v akvárku ne. Tam na něj dáte nějaké víko,které bude mít dost děr,aby mohlo zvíře dýchat.Kžadýmu zvířeti musíte pravidelně měnit vodu,piliny(nebo co mu dáváte),žrádlo a čistit mu bydliště apod.Každé zvíře má ale samozřejmě jinou péči.Chtěla jsem-a chci myš,rybičky a nebo želvu-jenže! KLteré má nejjmenší péči?! Asi želva-sice je drahá,ale, stačí ji jednou za čas měnit piliny,dát lsity a nechta jí tam vodu...a (asi) koc nesmrdí narozdíl od myši..Je to na každém,jaké zvíře si vybere,ale musí se koukat na to,jaká je o něj starost a péče. Takže jestli chceš mít zvíře,tak musíš se o něj starat a jestli tě nebaví se o něj starat,tak na něj radši ani nemysli! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 hogreta hogreta | E-mail | Web | 2. října 2011 v 12:46 | Reagovat

Většina rodičů nechce svému dítěti dovolit zvíře úplně z jiného důvodu, než že to dělá bordel. Je to totiž hrozně velký závazek. Co když pořídí desetileté holce psa a ona se pak v patnácti rozhodne, že bude studovat jinde? Co bude se psem? Není to krátkodobá záležitost. Navíc zvíře je zavazující také v tom, že se musí omezit dovolené, nemůžeme se jen tak spontálně rozhodnout, že prostě někam zítra pojedu - protože by nebyl nikdo, kdo by mi zvíře pohlídal. Zvířátko je radost, ale nesmí být na obtíž - a tak to bohužel v mnoha případech je. Právě proto bych si psa, i když mám psy moc ráda, nepořizovala. Jsem mladá, budu chtít cestovat, se psem by to nešlo. Potom budu chtít mít děti, budu se o ně muset starat. Pak budu chtít jezdit s manželem  a dětmi na dovolenou, budu chtít, aby mé děti poznali svět. A tohle všechno s žádným "dlouhodobějším" zvířátkem prostě nejde. Psa si pořídím, až budu v důchodu a budu se mu moct naplno věnovat.

Mám želvu a mám na ni papíry, takže se mnou může i do letadla. A neřekla bych, že je o ni menší péče než o myš (měla jsem jak křečky, tak myši, tak potkany). Želva potřebuje UVA a UVB záření, potřebuje udržovat v teráriu určitou vlhkost. Vodu nepotřebuje - a pokud želva opravdu pije, tak je něco sakra špatně, protože kdyby měla ve vzduchu dostatečnou vlhkost, tak by pít nepotřebovala - takže je dehydratovaná a má náběh na deformování krunýře (pyramidování) - zdeformovaný krunýř ji pak může tlačit na plíce a ona pomalu umírá... Je problém s podestýlkou, protože mladá želva potřebuje piliny, které nepráší a neplesniví (takže ne piliny od křečka, to fakt ne), později potřebuje rašelinu či písek, který dokáže nasáknout vlhkost. Ze začátku tedy želva stojí dost peněz - není to jen nějaké dva tisíce za želvu, ale další tisíce za terárium a jeho vybavení. Pak už možná nestojí tolik, ale zase člověk musí vědět, že tu želvu pak bude mít klidně dalších šedesát let. Ale je pravda, že želvu mi někdo na pár týdnů pohlídá mnohem snadněji, než třeba toho psa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama